Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická
Historicky nejstarší fakulta univerzity, Fakulta chemicko-technologická, je fakultou s pětapadesátiletou tradicí a vysokým kreditem v České republice i zahraničí. Vyspěla ve významné centrum výuky chemie a technické chemie, materiálového inženýrství, chemických technologií, ale i biologických a biologicko-chemických oborů, manažerských a řídících procesů.
Více informací o studijních programech naleznete zde.
Výbušinářské vědy oslaví devadesát pět let
V příštím roce oslavíme 95. výročí zahájení výuky výbušinářských věd v Československu. Průkopníkem v tomto oboru u nás byl profesor Cyril Krauz, tehdy vedoucí Ústavu technologie látek výbušných, silic, pryskyřic, kaučuků a laků a trhací techniky na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství v Praze (nynější VŠCHT Praha).
Po přestěhování výuky do Pardubic v roce 1953 Ing. Dr. Josefem Seifertem začalo živoření této specializace. I když se tehdejší vedoucí katedry technologie zvláštních výrob, profesor Jaroslav Pantoflíček, snažil sebevíc, podařilo se mu jako prorektorovi Vysoké školy chemicko-technologické Pardubice (VŠCHT) v letech 1956 – 1959 připravit a zahájit výstavbu Pavilonu zvláštních výrob v Doubravicích, ale katedra v něm dostala jen malou část posledního poschodí. Střelecký areál nebyl vůbec dobudován a následně k 31. prosinci 1965 byla katedra zrušena péčí tehdejšího vedení VŠCHT Pardubice.
Od krize k antiteroristickému kontraktu
Profesoru Pantoflíčkovi a tehdejšímu vedení Výzkumného ústavu průmyslové chemie (VÚPCH) v Explosii se také nepodařilo vyvolat zřízení výbušinářského pracoviště na Akademii věd, i když Československo bylo v té době významným exportérem výbušin, zbraní a munice. Katedra byla obnovena až v roce 1986 díky docentovi Borisovi Vetlickému (původně byl dlouholetým ředitelem VÚPCH), nicméně v roce 1995 zažila těžkou personální krizi odchodem tří docentů do důchodu a tří odborných asistentů do privátního sektoru.
Dalším těžkým znevýhodněním pracoviště výbušin byla a je absence licence pro obchodování s vojenským materiálem, takže se nemůže podílet na mezinárodních a zahraničních projektech, pokud tyto nejsou zadány přes ministerstvo obrany anebo pokud se netýkají antiteroristické aktivity. Zatím se na ústavu řeší jeden významný antiteroristický kontrakt Evropské komise, ale zahraniční projekty by mohly přivést i zahraniční studenty.
Úspěchy, semináře a jméno ve světě
Přes uvedené problémy nynější výbušinářské pracoviště na Ústavu energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické není ve světě neznámé. Vedle publikační aktivity to jsou především mezinárodní semináře „New Trends in Research of Energetic Materials (NTREM)“, které jsou již stabilně zařazeny do mezinárodního kalendáře světových akcí oboru. Posledního, sedmnáctého semináře NTREM, se zúčastnilo 203 specialistů z 26 států světa, z nichž více než polovina dosahovala věku do pětatřiceti let.
Původním záměrem organizování těchto setkání byl pokus naučit mladé vědecko-výzkumné pracovníky prezentovat své výsledky před vědeckým publikem. Tyto semináře jsou tedy především určeny pro studenty, doktorandy a mladé pracovníky ve vědeckém výzkumu, ale také pro univerzitní učitele z oblasti energetických materiálů (výzkum, vývoj, výroba, manipulace, otázky životního prostředí, testování, aplikace) a souvisejícího bezpečnostního inženýrství.
Další letošní významnou akcí Ústavu energetických materiálů byla spoluorganizace putovní, původně americko-ruské desáté mezinárodní konference „New Models and Hydrocodes for Shock Wave Processes in Condensed Matter“ v univerzitní aule v posledním týdnu července.
Pořádání zmíněných seminářů NTREM bylo původně zahájeno ve spolupráci s polskými kolegy z Wojskowej Akademie Technicznej (WAT), Politechniky Warszawskiej a Institutu Przemyslu Organicznego (IPO). V rámci této spolupráce byl v roce 2004 založen mezinárodní časopis – čtvrtletník, „Central European Journal of Energetic Materials (CEJEM)“, vydávaný IPO za podpory polského ministerstva vědy a vysokého školství, který měl pomoci mladým začínajícím autorům v publikování jejich výsledků.
Předsedou redakční rady je prof. Andrzej Maranda z WAT, místopředsedou prof. Svatopluk Zeman z Fakulty chemicko-technologické naší univerzity. Tento časopis získal v desátém roce vydávání impakt faktor 1.327 a během roku 2013 tento faktor vzrostl na 1.925. V tomto smyslu jde tedy o nejlépe hodnocený mezinárodní časopis oboru energetických materiálů, jak dokládá i následující přehled:
International Journal of Energetic Materials and Chemical Propulsion, bylo vydáno 13 ročníků vydavatelstvím Begell House (USA), h-index 4, bez impakt faktoru.
Journal of Energetic Materials, vydávaný 32. rok vydavatelstvím Taylor & Francis (USA) h-index 12, impakt faktor 1.364.
Propellants, Explosives, Pyrotechnics, vydávaný 39. rok vydavatelstvím Willey & Sons, jde o časopis International Pyrotechnics Society, h-index 37, impakt faktor 1.497
Central European Journal of Energetic Materials, vydávaný 11. rok výzkumným ústavem IPO Warszawa, h-index 4, impakt faktor 1.925.
V letech 1955 – 2010 byl také vydávaný Journal of Pyrotechnics (bez impakt faktoru); v současnosti společnost Journal of Pyrotechnics, Inc., vydává neperiodické materiály typu encyklopedií a kompilací novinek z pyrotechniky a technologie propelentů.
Je všeobecně známo, že komodity a aktivity, související se specializací energetických materiálů, byly a jsou ekonomicky nesmírně atraktivní a z hlediska obranných a bezpečnostních hledisek nenahraditelné. Obchodní aktivity Československa v této oblasti byly vskutku nebývalé (viz Military revue 11/2010, vydavatelství Naše vojsko) s ohromným ekonomickým přínosem, leč této skutečnosti naprosto neodpovídal stav a podpora pracoviště výbušin na někdejší VŠCHT Pardubice.
prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc
Ústav energetických materiálů FChT
zdroj: www.upce.cz/fcht