Středoškolské vědecké naděje
S chemickou vědou lze začít už na střední škole. Příkladem toho je čtveřice studentů, kteří se svými pracemi dosáhli úspěchu na národní i mezinárodní úrovni. Jaké jsou jejich zkušenosti?
Prvním je Jan Hrabovský, maturant z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi, který se věnoval studiu a vývoji tzv. up-konverzních materiálů. „Jejich využití se předpokládá v oblasti fotoniky, ke zvýšení účinnosti křemíkových fotovoltaických článků,“ píše Honza, který svůj výzkum prováděl v laboratořích Univerzity Pardubice. Ale jak se k tomu vlastně dostal? „Znal jsem se s několika lidmi, kteří se již na některých projektech v rámci Univerzity Pardubice podíleli a slyšel jsem od nich jenom samé pozitivní ohlasy,“ píše a dodává, že poté, co od kamaráda získal kontakt, domluvil si spolupráci s univerzitním profesorem.
O své zkušenosti mluví velmi pozitivně: „Díky své práci jsem mohl nejen pracovat se spoustou zajímavých přístrojů a technologií, jako například elipsometr, spektrometr a další, ale potkal jsem se i se spoustou zajímavých lidí.“ Honza pak třeba v národním finále Expo Science AMAVET 2012 obsadil 2. místo a podíval se do Ruska a do USA. V září nastupuje na Fakultu chemicko-technologickou zmíněné univerzity.
Pavlína Pamánková, dnes studentka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, začala svou vědeckou dráhu též na Univerzitě v Pardubicích, konkrétně na její Fakultě chemicko-technologické. Spolupráci s tamním docentem jí zajistil učitel chemie na gymnáziu. Pavlína píše, že již na střední škole se zajímala o přírodní vědy, jako je chemie či biologie. „A tak není divu, že jsem byla pravidelným účastníkem chemických a biologických olympiád,“ píše.
Ve své práci se věnovala kvantifikaci uvolněného množství niklu z dětských prstenů při kontaktu s potem, dále uvolněného množství niklu z piercingu při kontaktu se slinami a množství niklu, který se uvolní z českých korun a euro mincí při kontaktu s potem. Za tuto práci obsadila 4. místo v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Píše, že kvůli těmto soutěžím „získala spoustu cenných zkušeností nejen z oblasti vědy, ale také z oblasti komunikace a mezilidských vztahů.“
Obsah rtuti v rybách z řeky Bíliny studovala Karolína Rezková z Gymnázia Tišnov, zejména pro zdravotní riziko pro konzumenty ryb z této řeky. Stejně jako Pavlu, i Karolínu velmi zajímala chemie i biologie už na osmiletém gymnáziu. Přihlásila se proto do SOČ prostřednictvím JCMM (Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, které v Jihomoravském kraji podporuje talentované středoškoláky), kde získala téma i konzultantku z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.
Karolína píše, že tak zjistila, co ji baví a co by v budoucnu chtěla dělat: „Všem studentům středních škol, kteří mají alespoň trochu zájem, mohu něco podobného jen doporučit.“ Karolína v celostátním kole SOČ obsadila 7. místo.
Posledním z avizované čtveřice je Martin Práza, student Mendelovy univerzity v Brně. S kamarádem a kolegou Lukášem Blažkem se v době středoškolských studií věnovali syntéze Pd katalyzátorů na bázi Y, C, Y–chelatujících fosfinových ligandů. Svoji práci prováděli v laboratořích Fakulty chemicko-technologické. Jak to začalo? „Prvním a základním krokem bylo rozhodnutí, že chci dělat něco i mimo školní lavice na určité úrovni,“ píše Martin. O konzultantech své práce se vyjadřuje s úctou, jelikož, jak píše: „jejich velká ochota a vřelý přístup vedl k tomu, že nás ta práce chytla na maximum.“ Martin, který v národním finále Expo Science AMAVET obsadil 9. místo, nakonec radí, že „každá věc, kterou si člověk může zkusit nebo na ní pracovat je přínosná zkušenost do života.“
Jak dokládají tito studenti, chce-li člověk něčeho dosáhnout, je základem úspěchu zájem, píle a ochota. V dalších takových „mikrointerview“ budeme pokračovat. Třeba časem budeme psát i o Tobě.
Více informací naleznete na:
Středoškolská odborná činnost: www.soc.cz
Asociace pro mládež, vědu a techniku: www.amavet.cz
Autor: Patrik Čermák, patrik.cermak@email.cz
