S anestézií do říše snů...
Anestetika nám dopřávají pohodlí zaspání většinou nepříjemných zásahů do našeho těla, a tak se místo bolestivé agónie a pohledu do svého „nitra“ probouzíme již po zákroku se spravenou nohou, vyndaným slepým střevem nebo třeba většími ňadry.
Záznamy o pokusech provedení celkové anestezie (uspání) se datují už do dob Sumerů či Babyloňanů, kteří za tímto účelem používali opiáty z mléka nedozrálých makovic. Používal se také extrakt z kořene mandragory. Například i Hypnos, bůh spánku ve starobylém Řecku, byl často zobrazován s nezralým mákem v rukách. Samozřejmě se využívalo halucinogenních účinků konopí a dalších bylin.
Otcem anestezie je nazýván Henry Hill Hickman. Ten na počátku 19. století experimentoval s oxidem uhličitým. Testy, které nebyly příliš humánní, prováděl na zvířatech. Objekt nejprve oxidem uhličitým uspal tak, že ho skoro udusil, a citlivost poté testoval oddělením některé z jeho končetin.
Poté už přišlo na řadu první dodnes používané anestetikum (v některých ze zemí třetího světa) - ether (diethylether, (H3C-CH2)2O). Poprvé byl oficiálně použit v roce 1842 při vytrhávání zubu. Při operaci, odstranění nádoru, jej však jako první použil chirurg Crawford Williamson Long. Ether se poté stal postupně jedním z nejpoužívanějších anestetik na světě. Na nějaký čas jej vytlačil chloroform, který byl poprvé použit v roce 1847 v Edinburghu a hlavně po Evropě se velmi rychle rozšířil kvůli rychlejšímu navození spánku. K rychlému odklonu došlo na počátku 20. století, kdy byly odhaleny jeho nežádoucí účinky na lidský organismus.
Chloroform totiž způsobuje velmi silnou srdeční arytmii. Přesto je však nejčastějším prostředkem k uspávání obětí na filmovém plátně. V takovém případě postava hned po pár prvních vdechnutích bezvládně upadá do hlubokého spánku. Ve skutečnosti jsou však jeho účinky mnohem pomalejší. Člověk by jej tak musel vdechovat několik minut, aby ztratil vědomí. V dnešní době plní především roli velmi dobrého organického rozpouštědla. Chloroform (trichlormethan, CHCl3) se původně vyráběl reakcí chlornanu vápenatého s ethanolem nebo acetonem (získávány ze základních produktů ropy – ethylenu a propylenu). Dnes se již vyrábí zahříváním směsi chloru a methanu na teplotu 400-500 °C. Výsledná směs různě chlorovaných methanů se následně odděluje procesem destilace. Diethylether se vyrábí z ethanolu reakcí s kyselinou sírovou.
Dvacáté století přineslo řadu anestetických látek a zavedené způsoby jejich aplikace – plyn, který vychází z odpařovače do dýchacích cest pomocí masky, a nitrožilní aplikace. Nejpoužívanějším inhalačním anestetikem je patrně sevofluran (CH2FOC3HF6), jejž limituje hlavně jeho cena. Mnohem známější bude nitrožilně aplikovaný barbiturát (derivát kyseliny barbiturové) thiopental sodný (sodium pentothal). Při operaci se však látky používají většinou kombinovaně. Jedna na počáteční uspání a druhá na udržování spánku. Thiopental je také doporučovaným anestetikem při eutanazii.
Autor: www.zazijchemii.cz
