Novinky

Možná si říkáte, co je to za název článku. A proč je vlastně anglicky? Odpověď je celkem jednoduchá. Pod tímto pojmem si ve vyhledávačích můžete nalézt nejstarší laboratorní experiment. Tento fakt je dokonce potvrzen i v Guinessově knize rekordů. A od kdy vlastně tento experiment běží? S experimentem začal už v roce 1927 profesor Thomas Parnell, který chtěl ilustrovat překvapivé vlastnosti látek, které se denně používají.

Člověk je tvor vynalézavý a nespokojený a potřebuje neustále překonávat hranice, které mu příroda nastavila. Kupříkladu pobyt na slunci - blahodárný pro naše psychické zdraví a současná měřítka krásy - jenž ovšem nesmí trvat příliš dlouho. Aby si mohl člověk užívat sluníčka o něco déle, nezbývalo než vymyslet opalovací krém. Co tedy vlastně vynalezl a jak takový krém funguje?

Bouřka je soubor optický, akustických a elektrických jevů. Buď mohou vznikat mezi oblaky, nebo mezi oblakem a zemí. Tento oblak nazýváme cumulonimbus, případně také bouřkový oblak, nebo dešťová kupa. Bouřky označujeme podle doby, pohybu a místa jejich vzniku. Také v závisloti na jejich intenzitě a místě pozorování. Každá bouřka je tvořena nejméně jednou, tzv. bouřkovou buňkou, která prochází stádiem cumulu, stádiem dospělosti a nakonec stádiem rozpadu. Ve stádiu cumulu vystupuje masa vlhkého a teplého vzduchu vzhůru. Tento pohyb nazýváme konvencí. Vodní páry ve vzduchu se prudce ochlazují za vzniku drobných kapek, které pozorovatel ze země vnímá jako oblak cumulus.

Mnoho předmětů denní potřeby se vyrábí ze slitin různých kovů, mimo jiné i niklu. Předměty z chemicky méně odolných kovů jsou často poniklovány, aby byly odolnější vůči vodě a atmosférickým vlivům. Nikl se využívá i v mincovním průmyslu a při výrobě šperků. V poslední době však bohužel vzrůstá počet alergiků na tento kov; ti pak musejí ze svého okolí odstranit všechny předměty, které tento alergen obsahují.

Internetový portál Českáchemie.cz můžete sledovat také na Facebooku. A nejen sledovat, pro naše fanoušky máme řadu zajímavých soutěží!

Známe jména!

Soutěžíme o lístky na Colours of Ostrava od internetového portálu www.ceskachemie.cz.
V pátek 12. 7. v 10:00 vylosuje marketingový manažer projektu Česká chemie 15 šťastných výherců, kteří následně emailem obdrží potvrzenou akreditaci.

Soutěže se může zúčastnit pouze fanoušek facebookové stránky Česká chemie

České sklo je ve světě stejně známé jako francouzské víno, či maďarské klobásy. Jeho původ je však někde jinde. Objev skla je datován do doby3 tisíce let před naším letopočtem v oblasti Blízkého východu. Přesné místo, či stát není znám, ale vypráví se legenda o Féničanech, kteří zakotvili u písečného pobřeží a po náročném dnu si rozdělali na pobřeží oheň. Po uhašení si povšimli malých lesklých kousků skla.

Dne 16. června 2013 byly slavnostně vyhlášeny výsledky již 35. ročníku Středoškolské odborné činnosti (SOČ). A právě na této přehlídce se v oboru Chemie na prvním místě umístil Jan Hrabovský z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi, který na své práci „Chalkogenidové skelné luminofory pro fotoniku“ spolupracoval s Univerzitou Pardubice, na jejíž Chemicko- technologické fakultě se příští rok chystá studovat.

I o prázdninách se dá chodit do školy ! Přijděte se přesvědčit, že to nemusí být nuda, naopak. Budete mít příležitost podívat se, co se děje za dveřmi laboratoří. Nečekejte laboratorní zázraky, ale pokud máte zájem a chuť vyzkoušet si nahlédnout do mikrostruktury přírodních i syntetických anorganických materiálů, vyzkoušet vlastní postupy detekce a charakterizace materiálů a také zjistit, že kolegové jsou zcela normální lidé, neváhejte. Přihlaste se prosím elektronicky nejpozději do 10. 8. 2013.